|
Kouření a kuřácké návyky u dětí základních škol
Pochmanová, Petra ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Podle Světové zdravotnické organizace je kouření tabákových výrobků druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě a čtvrtým nejrozšířenějším rizikovým faktorem způsobujícím vážná onemocnění. Kouření má jistý společenský význam, zatímco v devatenáctém století a na počátku století dvacátého bylo považováno za symbol určité společenské úrovně, na konci dvacátého století byla prokázána jeho škodlivost spojená se vznikem karcinomu plic a dalších onemocnění. Na celém světě nyní umírají vinou tabáku už 4 miliony lidí ročně. Bakalářská práce se zabývá problémem kouření/kuřáctví ve dvou polohách. Literární rešerše, která je těžištěm práce, zahrnuje výskyt a vývoj kuřáctví a kuřáckých zvyklostí u nás a ve světě, výskyt kuřáctví v závislosti na pohlaví, věku, vzdělání, regionálních odlišnostech a dalších společenských a kulturních vlivů. Praktickou součástí bakalářské práce je orientační výzkum, který se na vybraném vzorku populace žáků základních škol druhého stupně pokouší zodpovědět některé otázky týkající se kuřáctví dětí a jejich rodičů. Výzkum byl veden dotazníkovou metodou ve vybraných základních školách v Bílině. Zajímalo nás například, kolik dětí v základních školách pravidelně kouří a kdy začaly kouřit, jaké je vzdělání rodičů, jestli funguje vzorec, že v rodině, ve které alespoň jeden partner je...
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
Kouření a kuřácké návyky u dětí základních škol
Pochmanová, Petra ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Hůnová, Iva (oponent)
Podle Světové zdravotnické organizace je kouření tabákových výrobků druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě a čtvrtým nejrozšířenějším rizikovým faktorem způsobujícím vážná onemocnění. Kouření má jistý společenský význam, zatímco v devatenáctém století a na počátku století dvacátého bylo považováno za symbol určité společenské úrovně, na konci dvacátého století byla prokázána jeho škodlivost spojená se vznikem karcinomu plic a dalších onemocnění. Na celém světě nyní umírají vinou tabáku už 4 miliony lidí ročně. Bakalářská práce se zabývá problémem kouření/kuřáctví ve dvou polohách. Literární rešerše, která je těžištěm práce, zahrnuje výskyt a vývoj kuřáctví a kuřáckých zvyklostí u nás a ve světě, výskyt kuřáctví v závislosti na pohlaví, věku, vzdělání, regionálních odlišnostech a dalších společenských a kulturních vlivů. Praktickou součástí bakalářské práce je orientační výzkum, který se na vybraném vzorku populace žáků základních škol druhého stupně pokouší zodpovědět některé otázky týkající se kuřáctví dětí a jejich rodičů. Výzkum byl veden dotazníkovou metodou ve vybraných základních školách v Bílině. Zajímalo nás například, kolik dětí v základních školách pravidelně kouří a kdy začaly kouřit, jaké je vzdělání rodičů, jestli funguje vzorec, že v rodině, ve které alespoň jeden partner je...
|
|
Palaeoekologie interakcí rostlin a členovců ze spodního miocénu mostecké pánve v severních Čechách
Knor, Stanislav ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Teodoridis, Vasilis (oponent)
Cévnaté rostliny se spolu s hmyzem podílí značnou měrou na vytváření druhové rozmanitosti suchozemských ekosystémů, přičemž jejich vzájemné interakce konstituují velmi komplexní a složitou síť trofických vztahů. Jejich počátek lze vysledovat hluboko do minulosti, do doby před více než 400 milióny lety. Výzkum těchto na změny okolního prostředí mnohdy velmi citlivých asociací však stojí v Evropě teprve na samém počátku. K jeho významnějšímu rozvoji dochází až v několika málo posledních desetiletích. Jedněmi z nejbohatších paleobotanických nalezišť jsou lokality ze spodního miocénu mostecké pánve, zejména fosiliferní vrstvy hnědouhelného dolu Bílina. Období miocénu je nejen v Evropě charakterizováno rozsáhlými paleogeografickými a paleoklimatologickými změnami, ovlivňujícími rozvoj tehdejší bioty. Tato studie je první, která se zaměřila na soubor kompresních fosílií listů dvouděložných rostlin z hlediska přítomnosti dokladů působení herbivorů z řad hmyzu i ostatních členovců. Jejím cílem je nahlédnout do unikátního prostředí neogénních sladkovodních a mokřadních ekosystémů zorným úhlem měnící se dynamiky vztahů hmyzích herbivorů a jejich rostlinných hostitelů. Zkoumané fosiliferní vrstvy nadloží uhelné sloje jsou reprezentovány celkem třemi ze sedimentologického hlediska odlišnými horizonty...
|
|
Změny zátěže ekosystému v podélném profilu antropogenně ovlivněného toku
Kohušová, Kateřina ; Tonika, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent) ; Komínková, Dana (oponent)
Disertační práce Změny zátěže ekosystému v podélném profilu antropogenně ovlivněného toku Kateřina Kohušová ABSTRAKT Pro stanovení antropogenní zátěže ekosystému Bíliny byly sledovány koncentrace vybraných těžkých kovů (As, Cd, Hg, Pb, V, Zn) a specifických organických látek (PAU, PCB, HCH, HCB, DDT) ve třech různých matricích, v povrchové vodě, v biofilmech a sedimentech. V podélném profilu toku byly vytyčeny čtyři odběrové profily (B1 - B4) mapující různé části toku, sledování probíhalo v letech 2005 až 2008. U koncentrací sledovaných látek v povrchové vodě bylo zaznamenáno snížení zátěže v porovnání s hodnotami zjištěnými před deseti lety. Koncentrace sledovaných látek detekované v povrchové vodě vykazovaly zjevné tendence v průběhu znečištění v podélném profilu toku, kdy docházelo k navyšování zátěže směrem po proudu. Odběrovými profily, které se vyznačovaly nejvyššími koncentracemi polutantů, byly profily B3 a B4 ve střední a dolní části toku. U některých polutantů se většina naměřených hodnot pohybovala pod mezí stanovitelnosti daných analytických metod, což vypovídá o snížení zátěže v toku, ale tento pozitivní trend byl rušen náhlými výkyvy maximálních koncentrací. I když k těmto výkyvům dochází pouze ojediněle a jejich trvání je krátkodobé, zjištěné hodnoty koncentrací byly velmi vysoké (Hg, suma...
|
| |
|
Vodohospodářské řešení rekultivace a revitalizace Podkrušnohorské uhelné pánve
Hydroprojekt a.s., Praha ; Chour, Vladimír
Cílem projektu je vymezení vodohospodářských podmínek a a stanovení optimálního postupu pro rekultivaci zbytkových jam po těžbě uhlí tzv. mokrou cestou a získání podkladů pro rozhodování státní správy - povolování odběrů povrchových vod k napouštění zbytkových jam, časový režim, minimální zbytkové průtoky a požadavky na jakost odebraných vod. Zpráva předkládá principiální přístupy k řešení a přináší postupové zprávy ze dvanácti dílčích úkolů: DÚ 01 Podrobné vodohospodářské řešení celé oblasti, DÚ 02 Podklady pro rozhodování státní správy, DÚ 03 informatika pro životní prostředí, DÚ 04 Analýza a upřesňovaní hydrologických podkladů v povodí Ohře a Bíliny, DÚ 05 Bilance podzemních vod v povodí Ohře a Bíliny, DÚ 06 Hydrobiologické a ichtyologické aspekty, DÚ 07 Tvorba krajiny povodí Ohře a Bíliny, DÚ 08 Aktualizace a komplexní digitalizace území CHOPAV Krušné hory, DÚ Vypracování koncepce a organizace monitoringu kvality vody a protihavarijní zabezpečení plnění důlních jezer povrchovou vodou, DÚ 10 vypracování a ověření matematického modelu zjednodušené hydrografické sítě, srážko-odtokových vztahů a přítoků do jezer, DÚ 11 Inventarizace potřeby zatápění jiných jam po těžbě (kaolin, kamenivo) a DÚ 12 Zabezpečení návaznosti (kompability) s informačními systémy budovanými MŽP ČR a MZe ČR.
|
| |
| |